If my nightmare is a culture inhabited by posthumans who regard their bodies as fashion accessories rather than the ground of being, my dream is aversion of the posthuman that embraces the possibilities of information technologies without being seduced by fantasies of unlimited power and disembodied immortality, that recognizes and celebrates finitude as a condition of human being, and that understands human life is embedded in a material world of great complexity, one on which we depend for our continued survival. Hayles, N. Katherine (1999-02-15). How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature, and Informatics (Kindle Locations 283-287). University of Chicago Press - A. Kindle Edition.
Nějakou dobu jsem vymýšlel distribuovanou úložnou síť. Síť, která by respektovala naše zklamání hypertextem.
Zklamání
Hypertext je skvělý. Ať už myslíme odkaz encyklopedistů nebo Bushův memex. Ale jsme s ním v koncích. Zkracovače URL zde nebudou věčně. Odkazy přestanou fungovat. Nemluvě o informacích na uzavřených sítích, které vyhnijí dříve, než je bude někdo schopen zaindexovat. O problémech a nástinu řešení jsem se už zmínil v článku o sociálním webu.
Na jednu stranu se jedná o úžasnou příležitost pro kybertext - kulturní obsahy se odehrávají pouze v jednom momentu - fluxu. Nový text vzniká i samotným čtením, participace je otevřená, můžeme narazit na komunity, které se definitivně zbavily autora. Bezbřehá textualita - na internetu nic nekončítm. I Odysseus má konec. Umíráme na bezbřehou souvislost. Ničíme se na neustálém individuálním kopírování. Kopírujeme si osobnosti ((paranoia v sociálních sítích)).
Mamray
Představuji vám Mamray - absolutní platforma sdílení lidských dat. Decentralizovaná, bezpečná, neomylná. Služby jako Pinterest možná ukazují cestu - embedování informace. Kopírování nic neznamená. Je přečtení bráno za vytvoření kopie? Technicky ano, jakýkoliv _text _se někam nakopíruje. Alespoň do RAM. Každý přístup znamená kopii. Která sice zmizí, ale možná nemusí.
[caption id=”attachment_1422” align=”aligncenter” width=”570”]
Everything is a copy of a copy of a copy.[/caption]
Proč Haylesová na začátku? Jestliže díky cloudu přestáváme být závislí na fyzickém stroji (( vždyť i Windows 8 bude v základní verzi obsahovat synchronizaci přes SkyDrive. Po přihlášení na jiném PC se vám přenesou soubory z cloudu. )) Dostáváme se zpět k terminálové technologii. Nezáleží nám na fyzické stránce našeho virtuálna. Je načase přestat být závislý na informacích. Přestat kopírovat kopírované. Nemít možnost remixovat. Zapomínat. Absolutní datový systém Mamray počítá s vytvořením lidského informačního fondu. Memetický genofond. Transcendentální systém pro cestování věděním a časem. Veškeré informace a zdroje jsou decentralizovaně a rozeseté po síti. Jedná se o nový informační věk.
Funkční
Informace neexistuje v miliónech nezávislých kopiích na nepropojených discích, ale v kopiích, které se samy dokážou množit. Informace se stává živelnou a dynamickou. Části jsou rozesety na koncových stanicích lidí, kteří album neslyšeli. Na nekonečných serverových polích. Konec debat o stahování - data, alespoň část lidského fondu by měl každý u sebe a v závislosti na jeho požadavcích by se měnil obsah cache. Šlo by o přidání obsahu do katalogu dohledatelnosti - ne do katalogu vlastněných souborů na disku.** Z remixové kultury se stává mutace.**
Nač se bavit v 21. století o autorech? Informace jsou předávány a přijímány bez autorů - předávají se v kontextech. V čase, médiu… pojďme se bavit o těchto vlastnostech. Mamray zvládá vše. Každá nová iterace se uloží do systému. Každá změna. Existuje někde, rozsekána, možná zapomenuta. Veškeré informace v Mamray jsou okamžitě přístupné všem, sdílené napříč sítí. Informace nezanikají, přesouvají se dál, mutují, jsou využívány. V době crowdsourcingu a decentralizovaných sociálních sítí se vracíme ke konceptu pay-as-you-go - nebo snad_ goes as you pay. _
Absolutní
Mamray nás rychle zbaví konceptu duševního vlastnictví. Díky sdílenému fondu obecného vědění nebudeme dálet potřeba kapitalismu - kapitalismus zemře sám, když někoho napadne, že stačí vytvořit něco beze jména. Něco neuchopitelného, nepojmenovatelného, nevyčíslitelného. To je Mamray. Když se bavíme o univerzální dostupnosti, nebavíme se o homogenitě informací.
Mrtvý mrak
Věříme v nadřazený server, kam předáme vše. Věříme v rozšiřování kapacit, neomezená data. Vrací se jasné vymezení mezi terminálem a serverem. Vracíme se k náboženskému uspořádání světa. Je načase přestat být závislý na informacích. V budoucnosti zapomeňte na singularitu. Zapomeňte na nesmrtelnost z ní plynoucí. Budeme se mnohem více bavit o kontrole.
Kontrola hladiny informací. 21. století ji patří.
Mamray je utopie i má noční můra. Obsah bez formy.