Jeden Bod

Přicházející Windows 7 nejspíše bude jeden z nejlepších systémů, jaký Microsoft kdy vůbec vypustil. Jsou rychlé, přehledné a stabilní. Používám je už několik měsíců, jak na velkém PC tak i na menším netbooku Acer Aspire One. Na obou, velmi rozdílných strojích, fungují skvěle.

Přece jen, po nějaké době používání, mě napadlo pár věcí, které by šly zlepšit.

Koncept – Expanzivní virtuální plocha

Trocha teorie

Ještě nedávno jste při návrhu GUI pro desktopové aplikace nemuseli moc brát ohledy na místo. Monitory byly čím dál větší a těch malých ubývalo. Aplikace začaly mít až monstrózní okna a ovládací prvky (ve stylu 2.0). Nikomu to nevadilo, místa bylo na ploše dost.
Jenže, nastává zlom s příchodem miniaturních netbooků. Jak jsem již psal, místa na netboocích až tolik není. Najednou nastává problém, protože na jedné straně máte obrovské monitory, na kterých není potřeba šetřit místem a na druhé straně miniaturní displeje netbooků, kde se hodí každý ušetřený pixel. U návrhu GUI lze naštěstí udělat kompromis, protože malé okno aplikace na velkém monitoru není až takový problém.

Něco podobného se děje i s chováním uživatelů.

Více prostoru -> více oken

Na velkých monitorech jsou zvyklí mít otevřené větší množství oken a překlikávat mezi nimi. To však na menších netboocích není tak dobře možné. A máme tady menší konflikt. Hardwarově se displej netbooku zvětšit nedá (možnost tahat s sebou monitor pošlapává celou myšlenku netbooku). Softwarově už ano.

Virtuální plochy

Jednou z možností jsou virtuální plochy. Ale ouvej. Kdo s nimi déle pracoval, ví, že to není zrovna to nejlepší řešení. Přepínání mezi nimi není nic pro obyčejného uživatele.

Expanzivní virtuální plocha

Co takhle mít více prostoru, aniž by bylo nutné měnit/přidávat monitor nebo přepínat na novou?

Horizontální expanze

Část vaší plochy by byla schovaná mimo monitor. Windows by pak připomínal nějakou RTS. Po přisunutí okna k pravému (dále od startu) okraji obrazovky (až by okno sahalo trochu „za“ obrazovku), by se vše začalo posouvat doprava. Pohybovalo by se vše, pozadí (bylo by nutné použít nějaký širokoúhlý wallpaper, který by klidně mohl navozovat i 3D efekt), taskbar i ikony. Posouvání by muselo být limitováno, např. pouze do zdvojnásobení základní velikosti monitoru.
Druhý monitor zdarma? Super. Zvláště na netbooku bych to ocenil.

Horizontální i vertikální expanze

Stejný koncept, jen pro zkušenější uživatele, protože běžné BFU, by se mohlo snadno ztratit. Reálný monitor, by byl vždy v levém dolním rohu, pro lepší orientaci, takže žádná expanze doleva ani dolů.

Doplňky

Minimapa

Miniaplikace, běžící nejspíše v nějakém rohu obrazovky. Ukazovala by rozmístění oken (s ikonkou nebo thumbnailem – přes Aero). Možnost základní interakce s oknem.

Zapojení taskbaru

Pokud ve Windows 7 najedete myší na spuštěnou ikonku programu v taskbaru, všechna ostatní okna zmizí a na ploše zůstane jen to okno, na které jste ukázali. Něco podobného by šlo i s expanzivní plochou. Po najetí na ikonku by se na ní monitor rovnou vycentroval.

Easing

Ať to všechno dobře vypadá, dodáme ještě easing pro hezké posouvání. (posouvání s „rozjezdem“ a „bržděním“)

Maximalizoavné okno

Tady nastává trochu logický problém. Pokud maximalizujete okno, je nějaké posouvání znemožněno. To by šlo. Jenže když se chcete dostat k nějakému oknu, které je za ohybem? Zamezit jakémukoliv posunu, je-li nějaké okno maximalozované? Povolit posun? A taky, při maximalizaci okna, nezískáte ani pixel navíc. To by snad vyřešilo nějaké delší testování, které bohužel nemůžu provést.

---

Koncept – Taskbar podle aktivity

Na taskbar se postupem času nabaluje čím dál více ikon. Některé používáme neustále (jako prohlížeč, přehrávač hudby) některé jen při práci (více prohlížečů, editory) a některé jen pro zábavu (hry, IM programy). Na taskbaru jsou všechny tyto ikonky různě pomíchané.

Tady vidíte menší pokus o něco-jako-heatmapa, toho jak vypadal můj taskbar. Červená jsou často používané ikonky, modrá práce a zelená zábava (heh, to zní jako nový slogan SZ). Ikonky jsou uspořádané, jenže i tak je práce s nimi poněkud chaotická. Pokud pracuji, musím myší projíždět i přes aktuálně nepoužívané ikonky. A když nepracuju, nepotřebuji pracovní ikonky. Přilepovat ikonky na taskbar je navíc silně návykové, takže za chvíli vám dojde i místo.

Řešení: mít na taskbaru několik setů ikonek.
Přepínání by se dělo pouhým stisknutím tlačítka. Po pravém kliknutí na ikonku by se kromě Pin/Unpin to/from taskbar objevila i možnost Shared icon, takže by byla v obou setech. Uživatel by si jen vytvořil 2 profily, pak do každého natáhnul, co chce, několika ikonkám by dal „Shared“ a bylo by to. Přehlednější taskbar je na světe.

---

Koncept – Start Menu jako ovládací středisko

Osobně mi příjde potenciál Start menu dost nevyužitý. Spíše bych ho viděl jako něco, odkud bych měl být schopen ovládat celý PC, z jediného bodu. Ve Windows Vista se mi líbí Welcome Screen (na Windows 7 je to „Getting Started„).

Welcome Screen/Getting Started vám nedává moc možností, ale směřuje to tam, kam chci teď dojít.

Takto vypadá Start Menu ve Windows 7. Je to jen jakýsi rozcestník. Nic s ním neuděláte, jen vás může nasměrovat, ale co takhle změnit koncepci z rozcestníku na velitelské stanoviště?

Šlo by jen o dodání možnosti provádět základní úkony s PC jen ze Start Menu. Takže připojení k wifi by se už neřešilo z pravého dolního rohu apod. Přidala by se i možnost pluginů a mohli byste ze Start Menu ověřovat nové emaily nebo vytížení procesoru. Možná by šly i integrovat Gadgety, takže pouhým přetažením na start si do Start Menu doplníte co potřebujete.

---

Pod čarou

Je docela možné, že nějakou podobnou vymoženost už má nějaký jiný OS. Pokud o něčem víte, podělte se v komentářích.

---

Podobné články:

• Windows DreamScene na Windows 7
• Windows Live Movie Maker Beta
• Office 2007 a Acer Aspire One