Při úklidu jsem našel něco, co původně měl být základ mé bakalářky. Jedna z posledních částí. Možná se to někomu bude hodit - shrnuje hacktivismus, LulzSec apod.
Plný text s odkazy a obrázky na konci.
Hacktivismus není vždy o “hacku”. DDoS útok není hack jako takový. Jak se v roce 1998 vyjádřil člen cDc “Omega” při popisu NetStrike: použil termín “virtual sit-in”. Ale připojit se k DDoS útoku nevyžaduje téměř žádné technické znalosti. Což je na jednu stranu pozitivum pro organizátory DDoS, díky jednoduchým nástrojům jako LOIC se může zapojit co nejvíce lidí (což je pointa). Na druhou stranu nízký práh vede v digitálním světě k slacktivismu. Mám pocit, že slacktivismus bude velmi brzy důležitější termín, než samotný hacktivismus.
Když jsem na začátku psal o tom, že být digitálním aktivistou bude znamenat více, než psát protivládní blog a přispívat na uzavřené fórum - má tento jev i druhou stranu. Hacktivismus v dnešní podobě počítá s účastí širší digitální veřejnosti. Proto dochází ke zjednodušování témat a jejich převodu na lépe stravitelné a šiřitelné myšlenky. Heslovitost se stává hybatelem - myslím, že pro vývoj internetu blízké budoucnosti se musíme blíže podívat na to, jak fungují např. internetové memy a virální videa. Musíme více vnímat propojení politiky a marketingu.
Když se podíváme na výše zmíněné události, uvidíme, že kolem všech se vybudoval velmi jednoduchý étos a příběh o boji za pravdu (Wikileaks) spravedlnost (#occupy a protesty proti SOPA/PIPA) a svobodu (Arabské jaro). Jednoduché příběhy - avšak jen na pohled, protože všechny z nich přesahují internet. Stejně tak #occupy protesty stojí za změnu, avšak neví jakou.
Hacktivismus se snaží nostalgicky napodobovat hackerskou symboliku: LulzSec používali ve svých zprávách ASCII art. Často se také odkazovali k Anonymous. Dříve však Anonymous byla spíše myšlenka, společný a prázdný virtuální štít, který byl právě díky své prázdnotě tak stěží uchopitelný. Neexistovalo žádné „patřit do Anonymous“ - všichni byli Anonymous, jak říká heslo ‚WE are Anonymous‘. Dnes se o Anonymous hovoří jako o skupině. Někdo může patřit k #AntiSec, ale nepatřit k Anonymous.
K současnému hacktivismu dnes velmi často patří populistické slogany a jejich tupé opakování. A hlavní témata? Desítky let stará hesla o svobodě informací. Současný západní hacktivismus, ačkoliv prezentován jako mladý prvek na politické scéně (někde se tak daleko zatím nedostal), je neprogresivní plácání se v bezpečném rybníčku digitálních práv. Je to hraní na hrdiny a padouchy. Jeho autenticita pramení pouze z toho, že pochází z temně vypadajících krajin hackerství, které si pouze půjčuje. Je to de facto populární zábava. Slacktivistická hra na politiku.
