S publikacemi o grafickém designu se v českém prostředí váže spousta problémů. Ačkoliv je u nás nebývale (i oproti západním zemím) silná designérská komunita, množství literatury, obzvláště té více zaměřené na teorii, je mizivé. V porovnání nabídky titulů jsme celé roky za západním světem. Vypozoroval jsem, že knihy se k nám dostanou (1) pouze s několikaletým zpožděním, ale bez překladu (2) s mnohaletým zpožděním a s překladem (3) nebo se k nám nedostanou vůbec (což je případ této knihy - sice je oficiálně v několika obchodech, ale dodací lhůty napovídají, že se k ní asi nedostanete).Dalším problémem je vysoká pořizovací cena takto zaměřených knih – lidé si více rozmýšlí, zda si takovou knihu koupí – což u knih o teorii _designu znamená většinou odpověď „ne“. Hned tímto problémem se v předmluvě knihy Graphic design theory zabývá Ellen Lupton – dnešní designérská obec se zabývá spíše _„Jak?“, než „Proč?“. Je to určitý odklon od vcelku bohaté design theory, jejíž téměř stoletou historii se kniha snaží shrnout ve 24 esejích sesbíraných od různých tvůrců, z různých zemí a dob, vyjadřujících se k rozličným tématům.

[caption id=”attachment_1039” align=”aligncenter” width=”570” caption=”Graphic design theory - Helen Armstrong”][/caption]

K vysoké pořizovací ceně designérských knih se váže, kromě obtíží, také to, že za své peníze téměř vždy dostanete knihu-artefakt, s nepopiratelnou estetickou hodnotou. Knihy o designu jsou ozdobou knihovny. Graphic design theory Helen Armstrongové se tohoto trendu drží. Jednoduchá textová obálka se skvěle zvládnutou typografií a minimem ornamentů. Stejně tak další části jsou excelentně zvládnuté. Kniha inteligentně využívá daný prostor – odkazy na literaturu nenápadně avšak logicky uvedeny hned vedle textu, dlouhé odstavce jsou po stranách občasně narušovány citacemi a obrazové přílohy nepůsobí nepatřičně, ale spíše jako by byly součástí textu.

Obsah knihy je rozdělen do tří celků: Zrod oboru, Rozšiřování úspěchu a Mapování budoucnosti. Před každým celkem je krátký text, snažící se shrnout základní motivy a problémy, se kterými se tehdy design potýkal. Také události a osobnosti, které design ovlivnily.

Ve vcelku krátkém úvodu, kde se autorka ani nesnaží příliš ozřejmovat základní pojmy jako design nebo avant-garda, ale spíše se soustředí na shrnutí tendencí a proudů ve světovém designu, naznačuje několik zajímavých témat, která v oblasti designu vznikla – sociální odpovědnost designéra či anonymní-kolektivní autorství.

Každému vybranému textu předchází kratší předmluva, snažící se přiblížit autorovu osobnost, dobu, pohnutky k napsání textu a jeho závěry/filosofii. V esejích, či částech knih, nejsou vynechány ani doprovodné ilustrace z originálního vydání. První vybranou esejí je Marinettiho Manifest futurismu z roku 1922. Kniha dále mapuje proměny designu až do 21. století a jedním z posledních textů je Manovichův příspěvek o Importu/Exportu mezi různými disciplínami z roku 2008. Čtenář je tedy postupně proveden texty, které formovaly (a stále formují) designérskou komunitu od úplného počátku do, téměř až futuristických vizí. Malou výtku mám v tomto ohledu snad jen k tomu, že poněkud chybí rozšířená analýza uvedených textů. Čtenář je zde ponechán pouze s několika málo záchytnými body. Omluvou je, že tato kniha má působit spíše jako výběr nejdůležitějších textů za 100 let designu_ (a také připomenutí jeho rozsáhlých teoretických základů), než jakási analyzující publikace. Navíc, tento nedostatek supluje vcelku rozsáhlá bibliografie, jak přímo v textu tak na konci knihy. K tomu se ovšem váže další problém (tentokrát však ne problém knihy) – odkazované texty, často pocházející z anglicky psaných uměnovědných publikací, mohou být v neamerickém prostředí velmi špatně dostupné. Helen Armstrongová, nejspíše plně si vědoma tohoto problému, uvádí na svých stránkách graphicdesigntheory.net odkazy na zdroje těchto textů _(kde je možno) a navíc přidává další články a eseje, které se zabývají podobnými tématy jako kniha, ale vyšly později.

Za přínosnou považuji sekci knihy na konci každého ze tří celků – Teorie v praxi. Můžeme zde najít ukázky praktického využití teoretických přístupů v designu. Sice se jedná pouze o několik vybraných prací, ale jejich zařazením k určitému filosofickému přístupu můžeme vysledovat některé znaky důležité pro tu kterou školu. Za velmi zajímavé bych určitě označil zařazení Lissitzkého_ ‚Our book‘, ve které již v roce 1926 hovoří o budoucí dematerializaci médií. Nechybí ani část z Tschicholdovy _‚The New Typography‘, která ani za 80 let neztratila validitu ve svých návrzích pro budoucí typografii.

Silou knihy je, možná paradoxně, právě její stručnost, kdy se nezabývá, ač je to někdy skutečná škoda, hlubším významem textů, ale komprimuje 100 let vývoje myšlení v designu do 150 stran. Skloubením tohoto přístupu skládání s praktickými ukázkami, vzniká celek, který sice nemusíte v žádném případě číst od začátku do konce, kniha dokonce sama vybízí k listování, ale právě tím, že knihu přečtete lineárně, dostanete přehled, odkud se některé designové přístupy vzaly, jak se protínaly s ostatními školami a kam možná v budoucnu zamíří.

ARMSTRONG, Helen. Graphic design theory. 1st edition. New York : Princeton Architectural press, 2008. 151 s. ISBN 978-1568987729